Křivoklátská plotna

Od parkoviště u křivoklátské školy nebo z parkoviště u tunelu Pod basou je nejjednodušší dojít k lávce přes Rakovnický potok (mezi jezem na potoce a bývalou Švarcovou pilou) mezi touto lávkou a železničním viaduktem nad silnicí je ve svahu železničního náspu pěšinka vedoucí přes koleje do loužku. Z kolejí je plotna nepřehlédnutelná, v nejvyšším bodě měří bezmála čtyřicet metrů. Není jisté zda původně skála sahala až k potoku, kde by musela být upravována kvůli cestě, která od pradávna vedla údolím. Jisté ale je, že čelo skály tvořené z nepevných horních vrstev, muselo být odlámáno kvůli bezprostřední blízkosti železniční tratě Protivín – Rakovník budované v letech 1872 – 76. Odlámání zvětralých vrstev má vliv na „větší pevnost“ vzniklé stěny. Název horniny, která tvoří skálu, zní hornina se skluzovými závalky, obecně se jedná o starohorní břidlice, přecházející do zvětralinových drob.

Křivoklátská plotna

Přestože je plotna dobře vidět z vlaku, částečně i ze silnice, ale hlavně z Nových pěšinek (spojnice křivoklátského Amálina a konce Bud směrem k Roztokám) nepřikládali jí zdejší lezci nikdy žádný význam. V roce 1985 podniklo jádro CCCH, původem z kulturní skalní oblasti – Chlumského údolí, výjezd do oblasti Soutok – výsostného území IHOKu. Prvovýstupem cesty Kvítkový žlab a rozděláním dalšího nového směru, nastínili křivoklátským, jak se dělá opravdový kvak. Ještě ten samý rok dolezli společně spřátelení CCCH a IHOK triumfálně (na tehdejší dobu) starými pražcovými šrouby a matkami zajištěnou cestu Messnerův pláč. Po roce 2000, kdy oblast Soutok zažila v prvovýstupech jistou renesanci vznikají na plotně tři nejdelší a velice vděčné cesty, které se dodnes s oblibou lezou – Miňonky, Vrtulka a Plivání. Plotna se stává na čas populární, pečování o plotnu se ujímá parta místních sportujících mladých mužů – Tomáš Vostatek, Radek Soukup, Lukáš Miesbauer, Jirka Blecha, Martin Vaněček, Jirka Kočárek a jejich kamarádi. Plotna stále ještě patří k místním skalkám, kde je možnost seberealizace, stačí se jen dobře koukat. Při návštěvě plotny nepodceňujte bezprostřední blízkost železniční trati – na které se vůbec nezdržujte, v zájmu svojí bezpečnosti a v zájmu nezpůsobení konfliktu mezi ČD a lezci (který by vedl k sankcím jako je např. zákaz lezení na plotně). Neslaňujte z jištění, dolézejte celé cesty na vrchol, sestupujte pěšinou při hraně, z důvodu nepevnosti skály slouží fixní jištění pouze k zachycení případného pádu.

 

Křivoklátská plotna – popisy cest začínají zleva a jdou v pořadí za sebou doprava:

  1. Křečová žíla Nástup mezi bříškem a levým okrajem obrovské plotny. Po žíle k rozbitým částem úseku (borek), od něj kolmo plotnou k dolezové hraně, sypký konec. Volný projekt.

  2. Křivoklátská vrtulka IV- Nástup ve středu plotny mezi jejím levým okrajem a koutožlábkem, okolo bříška (1.kruh), nad bříškem (2.kruh) přímo do členitých vrstev (nad nimi 3.kruh), odtud přímo po stupních, nebo traverz doprava až na diagonální lávku a po ní doleva vzhůru na dolezovou hranu. Neetická cesta. První přelez Marián Beke, P. Mareš 2005

  3. Placatkovým neumětelům Nástup mezi bříškem a koutožlábkem plotnou přímo ke kruhu, od něj míně doprava do vylomených fleků, z nich do diagonální lávky a po ní doleva vzhůru na dolezovou hranu. Volný projekt

  4. Kvítkový žlab IV Zarostlým koutožlábkem ve středu obrovité plotny až ke stromu (smyčka), cestou (hexy) a od stromu přímo k dolezové hraně. Pavel, Petr a Láďa Typoltovi 1985

  5. Ostře sledované vlaky V Nástup uprostřed mezi koutožlábkem a pravým okrajem obrovské plotny. Nelehkým zdvihem do žlábku v plotně přes dva borky na balkon (1.kruh), odtud kolmo vzhůru do výklenků (2.kruh), dále kolmo vzhůru do plotýnky (3.kruh), od něj mírně doprava (štand, vrcholová knížka, dobírací borek - neslaňovat) výšvihem na dolezovou hranu. Neetická cesta. První přelez Marián Beke 2010

  6. Vůně miňonek IV+ Nástup pod hladkým koutem v pravém okraji ohromné plotny kolmou stěnou (fichtle), do plotny (1.kruh), nad ním při hraně nebo snázeji hladkým koutem vpravo na balkon (2.skoba), do hladké stěny (2.kruh), dále porostlými stupni (strom - smyčka) na balkonek (štand, vrcholová knížka, dobírací borek - neslaňovat), odtud výšvihem na vrcholovou hranu. Marián Beke, V. Vlček, J. Blecha a M. Vaněček 2005

  7. Messnerův pláč IV Nástup zprava u obrovské plotny stupňovitým koutkem ke křovíčku (smyčka), hladkým koutem na polici vlevo traverz (staré původní šrouby z pražců, nový kruh), odtud doprava do žlabu ke stromu (smyčka), traverz doleva na dolezovou hranu. Marián Beke, V.Klomínský, M.Lejske 1985

  8. Plivání na osmičku V  Nástup pod hladkým koutem v pravém okraji ohromné plotny kolmou stěnkou (fichtle), na začátku hladkého koutu keříček (smyčka), šikmo doprava po stupních (skoba) k borovici (smyčka) nad ní plackou (1.kruh), do výklenku (frend) odtud pravou hranou výklenku na plato pod velký převis (štand, 2.kruh). Z podpřevisu doprava do kolmé stěny (3.kruh) na ostrou hranu, po ní do sypkého žlabu a jím na dolezovou hranu. Marián Beke, T.Vostatek, V.Vlček 2009

  9. Varianta nástupu IV Nástup ve spádnici velkého převisu. Stupňovitou pravou částí skály do sypkých žlábků vzhůru k borovici, dále jako původní část cesty. Marián Beke 2010

 

Milan TaflíkMilan Taflík

ČKAT 0010289

Roztoky 64
270 23 Křivoklát

tel.: 603 511 181

info@projekt64.cz

IČO: 87075105
DIČ: CZ7911202024